Badatelský klub
Studenti z různých koutů republiky si mohli po dobu více než deseti měsíců vyzkoušet, jaké asi je vést svojí vlastní odbornou práci a to od prvotního nápadu, přes realizaci experimentů až po závěrečná shrnutí a vyhodnocování dat. To vše za odborného dohledu pedagogů a akademických pracovníků Přírodovědecké fakulty JU.
Přehled nejzajímavějších témat najdete níže. Jejich podrobnému rozpracování se poté věnují jednotlivé postery. Zpracování dílčích výzkumů je velmi kvalitní o čemž svědčí i fakt, že z nasbíraných dat některých výzkumů budou v budoucnu vypracovány odborné články. Většina prací byla velmi úspěšná v krajských kolech soutěže o nejlepší středoškolskou odbornou činnost, přičemž některé z nich budou útočit i na přední místa v kole celorepublikovém.
Fyziologický a reprodukční stav migrujících slunéček
Autor: Lukáš FIEDLER, Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
Lektor: doc. RNDr. Oldřich NEDVĚD CSc.
Slunéčko východní (Harmonia axyridis) migruje v září až v listopadu hromadně na zimoviště. Migrující jedinci jsou směsí dvou generací. Starší jedinci jsou výrazněji zbarvení. Současně mohou mít vyšší hmotnost, vyšší obsah zásobních tuků a bílkovin a samice jsou s vyšší pravděpodobností už oplodněné. Nedávno vylíhlí jedinci budou světlejší, lehčí, samice dosud neoplozené.
Cílem projektu bylo zjistit, jak se výše uvedené parametry mění během podzimu, u vzorků nasbíraných při migraci od konce září do začátku listopadu.
Reakce rypoše obřího na pach predátora
Studentka: Natálie Klee, Česko anglické gymnázium, České Budějovice
Lektorka: Mgr. Ema Hrouzková, Ph.D.
Rypoši žijí v podzemních systémech chodeb a málokdy se dostávají na povrch, proto jsou poměrně dobře chráněni proti predátorům. Jedni z mála predátorů, kteří je jsou schopni ulovit a zároveň se pohybovat v podzemních tunelech jsou hadi. Díky téměř naprosté tmě v podzemních tunelech je nejsnadnějším vodítko k jejich odhalení pach.
Cílem projektu bylo zjistit, jak reagují rypoši na přítomnost pachu predátora - hada. Jestli ho vnímají a vyhýbají se mu. Velké množství hlodavců pach hadů úplně ignoruje nejspíš z důvodu jejich vzácnosti v porovnání se savčími predátory, ale pro rypoše by měl mít velký význam.
Vliv slin Ixodes ricinus na funkci neutrofilů
Studentka: Klára Bachová, SZŠ A VOŠZ České Budějovice
Lektorka: Mgr. Jana Páleníková
Klíště obecné (Ixodes ricinus) jakožto krev sající ektoparazit, patří k nejvýznamnějším přenašečům lidských patogenů. Sliny klíšťat obsahují celou řadu molekul ovlivňujících srážení krve a potlačujících a měnících imunitní odpověď hostitele, tyto látky tak umožňují samicím úspěšné nasátí krve a napomáhají také přenosu patogenů. Neutrofily jsou nejhojnějšími buňkami přirozené imunity. Účastní se akutního zánětu a představují tak první obrannou linii v boji s invadujícími patogeny. Cílem projektu bylo zjistit, jak sliny z klíštěte Ixodes ricinus ovlivňují funkce neutrofilů, zejména pak produkci cytokinu TNF--α, který se podílí na regulaci imunitní odpovědi.
Množství a metabolická aktivita bakterií a hub v půdách Evropy a Asie
Studentka: Anna Košinová, Gymnázium Bohumila Hrabala, Nymburk
Lektor: Mgr. Petr Čapek
Aktivita půdních mikroorganismů je protivahou fotosyntetické aktivity rostlin. Díky ní mohou být látky a energie stále dokola využívány živočichy a rostlinami. Půdní mikroorganismy mají řadu mechanismů, pomocí nichž transformují rostlinná a živočišná těla zpět na základní chemické látky. Nejdůležitějším mechanismem je produkce extracelulárních enzymů.
Studentka během svého projektu změřila enzymatické aktivity půd odebraných po celém evropském a asijském kontinentu, zjistila, jaké druhy mikroorganismů v nich žijí a určila, jak množství dostupné energie ovlivňuje jejich transformační potenciál a životaschopnost.
Zooplankton a úživnost prostředí: odpověď perlooček rodu Simocephalus na množství potravy
Studentka: Martina Cábová, Biskupské gymnázium J.N.N. České Budějovice
Lektor: RNDr. Michal Šorf, Ph.D.
Společenstvo zooplanktonu tvoří organismy relativně rychle reagující na změny podmínek prostředí. Úživnost úzce související s dostupností potravy se mění během sezóny i v typických vodních útvarech u nás: v hospodářsky využívaných rybnících a údolních nádržích. Příkladem je jarní vrchol (zpravidla větších druhů) zooplanktonu doprovázený zvýšenou průhledností způsobenou úbytkem fytoplanktonu. Reakcí konkrétního druhu na dostupnost potravy může být změna v délce těla nebo změna v životním cyklu (delší doba mezi snůškou vajíček, menší počet vajíček atd.). Cílem projektu bylo zjistit vliv úživnosti prostředí (dostupnosti potravy) na vybrané druhy zooplanktonu (perloočky, klanonožce, vířníky). Projekt bude kombinací terénního pozorování a laboratorních pokusů v řízených podmínkách.
Studium pohlavních chromozomů u vybraných druhů motýlů (LEPIDOPTERA)
Student: Ivan Šonský, Gymnázium U Balvanu, Jablonec nad Nisou
Lektorka: Mgr. Martina Dalíková
Zástupci řádu Lepidoptera patří k nejpočetnější skupině organismů s heterogametickým samičím pohlavím, mají tedy pohlavní chromosomy typu WZ/ZZ a jejich různé početní varianty. Původním stavem je však konstituce Z0/ZZ a pohlavní chromosom W se v evoluci objevil až u společného předka skupin motýlů Distrisia a Tischeriidae.
Cílem projektu bylo analyzovat pohlavní chromosomy u zástupce čeledi Tischeriidae minovníčka dubového (Tischeria ekebladella). K tomuto účelu byly využity jak metody klasické, tak molekulární cytogenetiky, především pak různé obměny fluorescenční in situ hybridizace. Výsledky budou porovnány s již publikovanými daty u distrisijních druhů motýlů.
Vliv vojenského managementu na společenstva ptáků roztroušených křovin
Student: František Nuc, Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
Lektor: RNDr. Petr Veselý, Ph.D.
Vytvořením velkoplošných vojenských újezdů došlo k zachování jedinečných biotopů, minimálně ovlivněných hospodářstvím a naopak příležitostně narušovaných vojenskou aktivitou. Jedním z takových biotopů jsou mezofilní a xerofilní křovinná společenstva. Ta poskytují životní prostor pro mnoho druhů ptáků, především několika ochranářsky velmi důležitých (ťuhýk obecný, pěnice vlašská).
Cílem této práce bylo zhodnotit, jak se liší ptačí společenstvo mezofilních a xerofilních křovin na lokalitách v rámci běžné zemědělské krajiny a v rámci vojenského újezdu. Práce mapuje výskyt hnízd jednotlivých druhů ptáků v křovinách. Pro jednotlivá hnízda kvantifikuje parametry keře, v němž se vyskytují, ale i celkové parametry okolí. Práce určuje, nakolik jednotlivé druhy využívají tento biotop v zemědělské krajině a ve vojenském újezdu a jaké parametry jejich výskyt ovlivňují.
Sledování fotoochranných mechanismů vybraných jednobuněčných řas pomocí fluorescence chlorofylu
Student: Karel Bouda, Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
Lektor: RNDr. Radek Litvín, Ph.D.
Důležitou vlastností fotosyntetického aparátu je schopnost přizpůsobovat tok energie fotosyntetickou membránou potřebám organismu a podmínkám v prostředí. Jedním z nejvýznamnějších mechanismů je tzv. nefotochemické zhášení, které lze snadno měřit na buňkách řas prostřednictvím změn výtěžku fluorescence chlorofylu. Jednotlivé fotosyntetické organismy se liší jak mechanismy použitými při nefotochemickém zhášení, tak i mírou zhášení, na kterou má mj. vliv životní strategie daného organismu.
Cílem projektu bylo naučit se používat experimentální aparaturu, pochopit její fungování a principy experimentu, naměřit experimentální data, naučit se je vyhodnotit, prezentovat.
Overexprese genu RBP6 stimuluje diferenciaci Trypanosoma brucei
Studentka: Martina Křížová, Gymnázium Arabská, Praha
Lektorka: RNDr. Alena Panicucci Zíková, Ph.D.
Trypanozoma spavičná a dobytčí (Trypanosoma brucei ssp.) patří mezi parazitické prvoky, kteří způsobují infekční onemocnění člověka a jiných obratlovců (př. spavá nemoc či nagana). Ve svém životním cyklu střídá T. Brucei dvě odlišná prostředí - savčího hostitele a mouchu tse-tse (Glossina spp.). Buňka trypanozom v závislosti na životním cyklu a typu hostitele mění své morfologické znaky. Tyto proměny jsou řízeny specifickou expresí řady genů. Mezi tyto geny patří i RBP6, jehož overexprese u procyklických buněk (vyskytujících se v trávicím traktu mouchy tse-tse) vede k přeměně na další typy buněk, které se nacházejí ve slinných žlázách mouchy (př. epimastigotní a metacyklický typ buněk).
Fotogalerie z proběhlých výzkumů:
